SONS Kladno

Stanovy SONS ČR

Stanovy Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky, zapsaného spolku

Článek I. Všeobecná ustanovení

1) Název spolku: Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky, zapsaný spolek; zkrácený název spolku: SONS ČR, z. s.; název v anglickém jazyce: Czech Blind United (SONS).

2) V souladu s ustanovením § 3042 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) tyto Stanovy mění předchozí název „Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky“ na „Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky, zapsaný spolek“.

3) Sídlem Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky, zapsaného spolku je hlavní město Praha, ulice Krakovská, číslo popisné 1695, číslo orientační 21, PSČ 110 00.

4) Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky, zapsaný spolek (dále „SONS ČR, z. s.“) je samosprávný a dobrovolný svazek členů vedených společným zájmem.

5) Členové SONS ČR, z. s. neručí za dluhy SONS ČR, z. s.

6) SONS ČR, z. s. je nástupnickou a následnickou organizací České unie nevidomých a slabozrakých, Společnosti nevidomých a slabozrakých v České republice a Společenství organizací nevidomých a slabozrakých České republiky i všech právních předchůdců těchto organizací se všemi z toho plynoucími právy, povinnostmi a závazky.

Článek II. Cíle a poslání SONS ČR, z. s.

1) SONS ČR, z. s. je spolkem nabízejícím nevidomým, slabozrakým i zainteresovaným vidomým občanům prostor pro obhajobu práv a prosazování zájmů všech nevidomých a slabozrakých občanů České republiky tak, aby byl zajištěn jejich spokojený, důstojný a plnohodnotný život se svébytnou kulturou bez ohledu na jejich věk, pohlaví, vyznání, sociální postavení, druh a stupeň zrakového postižení.

2) Posláním SONS ČR, z. s. je jednak sdružovat nevidomé a slabozraké občany a jejich příznivce, hájit jejich oprávněné zájmy a vytvářet podmínky pro jejich dobrovolnou a

zájmovou činnost, jednak provozovat síť konkrétních služeb, umožňujících zmírnění

negativních důsledků zrakového postižení, dosažení vyšší míry nezávislosti na pomoci

jiných lidí a tím také lepších předpokladů pro integraci do společnosti.

3) SONS ČR, z. s. usiluje zejména o naplnění následujících cílů:

  1. a) dosažení co nejvyšší kvality života nevidomých a slabozrakých občanů;
  2. b) dosažení co nejvyšší kvality vzdělání a profesní přípravy pro nevidomé a slabozraké občany;
  3. c) vyrovnání ekonomické síly nevidomých a slabozrakých občanů s ostatními občany České republiky;
  4. d) začleňování nevidomých a slabozrakých občanů do společnosti na zásadě rovnosti.

4) SONS ČR, z. s. zastupuje nevidomé a slabozraké občany České republiky:

  1. a) v humanitárních a charitativních organizacích;
  2. b) ve sborech organizací zdravotně postižených;
  3. c) v Evropské unii nevidomých a ve Světové unii nevidomých jakožto řádný člen těchto mezinárodních organizací zastupující Českou republiku.

5) SONS ČR, z. s. dlouhodobě plní především následující úkoly:

  1. a) morálně i věcně, poskytováním znalostí, dovedností i příkladů hodných následování připravuje nevidomé a slabozraké občany pro plnohodnotný život i práci ve společnosti;
  2. b) všestranným osvětovým působením připravuje společnost na to, aby přijímala nevidomé a slabozraké osoby zcela přirozeně jako svou integrální součást;
  3. c) zajišťuje a poskytuje nevidomým a slabozrakým občanům vzdělání, zaměstnání a speciální služby, které jim napomohou žít v nejvyšší možné míře samostatně a nezávisle;
  4. d) zřizuje a provozuje zdravotnická, vzdělávací, kulturní i sociální zařízení a instituce, které poskytují služby nevidomým a jinak postiženým osobám.

Článek III. Činnosti SONS ČR, z. s.

1) Hlavní činností a účelem SONS ČR, z. s. je uspokojování a ochrana zájmů nevidomých a slabozrakých osob, jakož i jejich rodinných příslušníků, přátel a příznivců.

2) Vedle hlavní činnosti SONS ČR, z. s. vyvíjí též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání a v další výdělečné činnosti, jejímž účelem je podpora hlavní činnosti SONS ČR, z. s. při hospodárném využití spolkového majetku.

3) Zisk z činností SONS ČR, z. s. lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku.

Článek IV. Výčet činností

SONS. z. s. plní své poslání ve prospěch nevidomých a slabozrakých občanů zejména prostřednictvím níže vyjmenovaných činností:

1) činnost řídící a plánovací;

2) styk s orgány veřejné správy všech stupňů, zejména s vládou a parlamentem;

3) činnost sociálně-rehabilitační, pracovně-rehabilitační a sociálně-poradenská;

4) činnost zakladatelská, zřizovatelská, hospodářská, obchodní;

5) shromažďování finančních a materiálních zdrojů;

6) činnost vydavatelská, propagační, publikační, osvětově-kulturní, sportovní, rekreační, styk s veřejností, styky se zahraničím;

7) služby nevidomým, slabozrakým a dalším zainteresovaným občanům; jsou to zejména:

  1. a) vzdělávání, školení a rekvalifikace odborníků i dobrovolníků pracujících s nevidomými a slabozrakými osobami;
  2. b) výchova a vzdělávání žáků a studentů;
  3. c) poradenství při výběru povolání;
  4. d) úprava pracovišť zrakově a jinak zdravotně postižených lidí;
  5. e) vytváření vhodných pracovních příležitostí v organizaci i ve vlastních hospodářských, osvětových a kulturních zařízeních a v zařízeních poskytujících služby;
  6. f) zajišťování péče o nevidomé a slabozraké občany seniorského věku, včetně provozování domácí nebo ústavní péče, pečovatelských a dalších služeb;
  7. g) výcvik vodicích psů a servis jejich cvičitelům a uživatelům;
  8. h) číslicové zpracování textů a provozování knihoven;
  9. i) zpřístupňování internetu a souvisejících služeb;
  10. j) navigační služby;
  11. k) masérské služby;
  12. l) bezplatná právní pomoc ve specifických problémech nevidomých a slabozrakých

osob;

  1. m) odstraňování architektonických, dopravních, informačních a komunikačních bariér;
  2. n) rekondiční a rekreační péče;
  3. o) podpora aktivit volného času (sport, kultura);
  4. p) činnost spolková, klubová a zájmová;
  5. q) práce s dobrovolníky, včetně jejich vzdělávání, využívání a vysílání;
  6. r) poradenství rodičům, resp. zákonným zástupcům dětí předškolního i školního věku;
  7. s) zpřístupňování učebních a studijních materiálů nevidomým a slabozrakým žákům a studentům všech stupňů;
  8. t) provozování vlastních vzdělávacích zařízení;
  9. u) ucelená rehabilitace nevidomých a slabozrakých osob, včetně zajišťování speciálních služeb navazujících na léčebnou péči (stimulace a reedukace zraku a realizace některých úkonů zdravotní péče pro nevidomé a slabozraké, k nimž SONS ČR, z. s. získá oprávnění);
  10. v) rekvalifikace a doškolování nevidomých, slabozrakých a jinak postižených osob;
  11. w) provozování speciálních ubytoven či bytů pro nevidomé a slabozraké občany;
  12. x) asistenční, průvodcovské, předčitatelské a sociálně-aktivizační služby.

 

Článek V. Financování činnosti SONS ČR, z. s.

1) SONS ČR, z. s. vytváří a má k dispozici zejména následující zdroje financování své činnosti:

  1. a) zápisné;
  2. b) členské příspěvky;
  3. c) platby za poskytované služby;
  4. d) dotace obcí, krajů, státní správy, nadací a mezinárodních organizací;
  5. e) dotace jednorázové a periodické od právnických nebo fyzických osob;
  6. f) peněžité a jiné dary;
  7. g) veřejné sbírky;
  8. h) loterie;
  9. i) benefiční akce;
  10. j) dědictví a odkazy;
  11. k) výtěžek z hospodářské a obchodní činnosti;
  12. l) jiné příjmy.

2) Jmění SONS ČR, z. s. lze užívat výhradně ve prospěch nevidomých a slabozrakých občanů k účelům vymezeným těmito Stanovami (viz Článek II. a následující), popřípadě dalšími podrobnějšími řády SONS ČR, z. s.

Článek VI. Majetek SONS ČR, z. s.

1) Majetek SONS z. s. je tvořen:

  1. a) majetkem vybudovaným, zakoupeným, darovaným, zděděným nebo jinak získaným Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých České republiky, z. s.;
  2. b) majetkem vybudovaným, zakoupeným, darovaným, zděděným nebo jinak získaným Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých České republiky;
  3. c) majetkem vybudovaným, zakoupeným, darovaným, zděděným nebo jinak získaným Společností nevidomých a slabozrakých v České republice během její existence;
  4. d) majetkem vybudovaným, zakoupeným, darovaným, zděděným nebo jinak získaným Českou unií nevidomých a slabozrakých během její existence;
  5. e) majetkem vybudovaným, zakoupeným, darovaným, zděděným nebo jinak získaným Společenstvím organizací nevidomých a slabozrakých České republiky během jeho existence.

2) Veškeré majetkové nároky SONS ČR, z. s. se odvíjejí od jejích nástupnických, resp. následnických práv (viz Článek I. odst. 6)). SONS ČR, z. s. uplatňuje zejména právní nárok na:

  1. a) majetek bývalých slepeckých spolků, spolků, které o slepé osoby pečovaly, slepeckých ústavů a dalších organizací nevidomých, který byl těmto organizacím odňat a svěřen do správy, držení či užívání Ústřední jednotě invalidů, Svazu československých invalidů, Českému sdružení svazů invalidů, Českému svazu nevidomých a slabozrakých, Federaci československých invalidů, Federálnímu výboru Svazu invalidů, Svazu invalidů v České socialistické republice, právním nástupcům Svazu invalidů v ČSR a jiným organizacím a institucím;
  2. b) majetek nevidomých a slabozrakých, který Svaz invalidů ve všech svých proměnách (viz výše písm. a)) nabyl jejich jménem a pro jejich potřeby během své existence.

3) Majetek SONS ČR, z. s. lze užívat výhradně ve prospěch nevidomých a slabozrakých občanů k účelům vymezeným těmito Stanovami (viz Článek II. a následující), popřípadě dalšími podrobnějšími řády SONS ČR, z. s.

4) O nakládání s majetkem SONS ČR, z. s., jehož cena přesahuje 10 000 000 Kč, rozhoduje Celostátní shromáždění.

5) Nakládání s volnými finančními prostředky – tj. těmi, které nejsou účelově vázané – přesahujícími částku 250 000 Kč musí být předem schváleno Republikovou radou.

Článek VII. Členství v SONS ČR, z. s.

1) SONS ČR, z. s. je dobrovolným, otevřeným společenstvím fyzických i právnických osob.

2) V SONS ČR, z. s. existuje trojí druh členství:

  1. a) individuální;
  2. b) přidružené;
  3. c) čestné.

3) Individuálními členy jsou fyzické osoby, tj. nevidomí, slabozrací i zrakově nepostižení lidé.

4) Přidruženými členy jsou právnické osoby, tj. spřízněné organizace, nadace, korporace, školy, jiné vzdělávací a další instituce atd.

5) Lze sloučit:

  1. a) členství individuální a čestné;
  2. b) členství přidružené a čestné.

6) Kdo se uchází o členství v SONS ČR, z. s., projevuje tím vůli být vázán Stanovami od okamžiku, kdy se stane členem.

7) Individuální členy přijímají Oblastní rady a Klubové rady, přidružené a čestné členy, jakož i individuální členy – cizozemce žijící trvale v zahraničí přijímá Republiková rada.

Článek VIII. Individuální členství

1) Individuálními členy SONS ČR, z. s. mohou být nevidomé, slabozraké i další fyzické osoby starší 15 let.

2) Individuální členství vzniká okamžikem přijetí člena Oblastní radou, Klubovou radou, popřípadě Republikovou radou a zaplacením zápisného a členského příspěvku.

3) Individuální člen se registruje pouze v jedné organizační jednotce SONS z. s. V této organizační jednotce je registrován jakožto „kmenový člen“.

4) Individuální kmenový člen může požádat o členství ve třech dalších organizačních jednotkách SONS ČR, z. s. jakožto tzv. „hostující člen“. O jeho přijetí jakožto hostujícího člena rozhoduje příslušná rada v souladu s příslušnými ustanoveními Stanov o přijímání členů.

5) Na členství ve spolku není právní nárok.

6) Individuální členství v SONS ČR, z. s. je ukončeno:

  1. a) vystoupením člena ze SONS ČR, z. s.;
  2. b) úmrtím člena;
  3. c) rozhodnutím příslušné rady;
  4. d) automaticky z důvodu neplacení členských příspěvků.

7) Příslušná rada může pozastavit nebo ukončit členství individuálnímu členu, který porušuje Stanovy, neplní vůči SONS ČR, z. s. základní povinnosti, poškozuje dobré jméno SONS ČR, z. s. nebo nevidomých vůbec.

8) Nezaplatí-li člen povinný pravidelný roční členský příspěvek do šesti měsíců po dni, kdy jej měl zaplatit, příslušná rada může jeho členství pozastavit; členství pak zaniká automaticky po roce od pozastavení.

9) Člen s pozastaveným členstvím nemůže využívat práv individuálního člena SONS ČR, z. s.

10) S ukončením členství nezaniká povinnost bývalého člena zaplatit SONS ČR, z. s. případné dluhy a vrátit zapůjčené věci z majetku SONS ČR, z. s.

11) Individuální člen, jemuž bylo ukončeno členství, může proti rozhodnutí příslušného orgánu podat opravný prostředek k orgánu bezprostředně vyššímu, a to vždy do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Není-li člen spokojen s rozhodnutím orgánu nejvyššího – Celostátního shromáždění je oprávněn podat zákonný opravný prostředek.

12) V době řešení opravného prostředkuje členství individuálního člena pozastaveno.

13) Individuální člen, jemuž bylo pravomocně ukončeno členství, se může o nové členství v SONS ČR, z. s. ucházet nejdříve za dva roky ode dne platnosti předmětného rozhodnutí o ukončení členství.

Článek IX. Přidružené členství

1) Přidruženými členy jsou spřízněné organizace, nadace, obchodní a výrobní korporace, školy, jiné vzdělávací a kulturní instituce atd., které přijme za člena Republiková rada.

2) Přidružené členství zaniká:

  1. a) dohodou o ukončení členství;
  2. b) zrušením v důsledku neplnění členských povinností (tento akt provede Republiková rada a písemně o něm bývalého člena vyrozumí);
  3. c) zánikem přidruženého člena.

3) S ukončením členství nezaniká povinnost bývalého přidruženého člena zaplatit SONS ČR, z. s. případné dluhy a vrátit zapůjčené věci z majetku SONS ČR, z. s.

4) Přidružený člen, jemuž bylo pravomocně ukončeno členství, se může o nové členství v SONS ČR, z. s. ucházet nejdříve za dva roky ode dne platnosti předmětného rozhodnutí o ukončení členství.

Článek X. Čestné členství

1) Čestným členem se může stát osoba fyzická i právnická.

2) Čestné členství uděluje Republiková rada, a to fyzickým a právnickým osobám, které dlouhodobě činí dobrodiní nevidomým a slabozrakým lidem, a jsou proto chovány v obecné vážnosti a úctě.

3) Čestné členství zaniká:

  1. a) úmrtím fyzické nebo zánikem právnické osoby;
  2. b) odstoupením čestného člena;
  3. c) zrušením členství čestného člena Republikovou radou (tuto skutečnost je Republiková rada bývalému čestnému členu povinna písemně oznámit, včetně příslušných důvodů, a to do 30 dnů ode dne projednání).

4) S ukončením členství nezaniká povinnost bývalého čestného člena zaplatit SONS ČR, z. s. případné dluhy a vrátit zapůjčené věci z majetku SONS ČR, z. s.

5) Další pravidla týkající se činnosti a postavení čestných členů stanoví Republiková rada.

Článek XI. Povinnosti členů SONS ČR, z. s.

1) Povinnosti všech členů SONS ČR, z. s.:

  1. a) osobně se podle svých sil a schopností podílet na uskutečňování poslání, cílů a činnosti SONS ČR, z. s.;
  2. b) dodržovat Stanovy SONS ČR, z. s. a chránit její dobrou pověst;
  3. c) řádně plnit povinnosti, vyplývající z funkce, do které byli zvoleni, a z usnesení Celostátního shromáždění, Republikové rady, Oblastního shromáždění, Klubového shromáždění podle registrace;
  4. d) řádně pečovat o zapůjčený nebo svěřený majetek SONS ČR, z. s. a chránit jej před poškozením, zničením nebo ztrátou;
  5. e) hlásit organizační jednotce, u které jsou registrováni, veškeré změny údajů tvořících předmět registrace, a to bez zbytečného odkladu;
  6. f) při zániku členství vyrovnat svoje závazky vůči SONS ČR, z. s.

2) Další povinnosti individuálních a přidružených členů:

  1. a) zaplatit zápisné ve výši určené Republikovou radou;
  2. b) platit pravidelně členské příspěvky ve výši určené Oblastním nebo Klubovým shromážděním, a to nejpozději do 31. března kalendářního roku, pro který byl příspěvek vyměřen.

Článek XII. Práva členů SONS ČR, z. s.

1) Individuální členové mají právo:

  1. a) účastnit se Oblastních shromáždění, Klubových shromáždění a Celostátních shromáždění;
  2. b) rokovat na shromážděních všech úrovní uvedených pod písmenem a);
  3. c) předkládat kterémukoli orgánu SONS ČR, z. s. písemná podání (podněty, návrhy, stížnosti, dotazy apod.);
  4. d) odvolat se k vyššímu orgánu proti rozhodnutí nižšího orgánu ve věcech týkajících se jejich osoby (přičemž posloupnost odvolacích orgánů je: Oblastní, resp. Klubová rada, Oblastní, resp. Klubové shromáždění, Republiková rada a Celostátní shromáždění);
  5. e) hlasovat a volit;
  6. f) být voleni do funkcí (toto ustanovení platí pro plnoleté členy);
  7. g) využívat všech služeb a výhod poskytovaných SONS ČR, z. s. svým členům;
  8. h) požadovat od SONS ČR, z. s. ochranu proti diskriminaci, šikanování a zvůli, kterým mohou být vystaveni v důsledku zrakové vady;
  9. i) osobně se zúčastňovat všech jednání dotýkajících se jejich osoby s výjimkou jednání, kde jde o jejich prospěch;
  10. j) nosit odznaky a symboly SONS ČR, z. s.

2) Hostující člen má v organizační jednotce, v níž je hostujícím členem, všechna práva a povinnosti kmenového člena s výjimkou dvou práv: žádat o půjčku z účelového jmění a stát se delegátem na celostátním shromáždění za dotčenou organizační jednotku.

3) Čestní členové mají stejná práva a výhody jako členové individuální s výjimkou práva hlasovat, volit a být voleni, pokud nejsou současně členy individuálními (viz Článek Vlil.).

4) Přidružení členové mají právo:

  1. a) účastnit se shromáždění SONS ČR, z. s. s hlasem poradním;
  2. b) propagovat svoji výrobní, obchodní, kulturní a jinou činnost prostřednictvím SONS ČR, z. s.

Článek XIII. Práva nečlenů SONS ČR, z. s. a jejich omezení

1) Pod pojmem nečlen SONS ČR, z. s. se rozumí nevidomý, slabozraký nebo jinak těžce zrakově postižený občan ČR starší 15 let nebo zákonný zástupce obdobně postiženého dítěte ve věku do 15 let, který není individuálním nebo čestným členem SONS ČR, z. s.

2) Nečlenové SONS ČR, z. s. mají právo využívat bez jakýchkoli omezení služeb, které SONS ČR, z. s. poskytuje na základě přiznané dotace, která tuto povinnost ukládá ve svých podmínkách. V tomto ohledu jsou postaveni na roveň individuálním a čestným členům SONS ČR, z. s.

3) Nečlenové nemají právo hlasovat, volit, být voleni a zúčastňovat se členských shromáždění všech stupňů. Členské shromáždění může stanovit pravidla (s platností jednorázovou nebo do odvolání) upravující přítomnost nečlenů na shromáždění.

Článek XIV. Orgány SONS ČR, z. s.

1) Orgány SONS ČR, z. s. se dělí na:

  1. a) dobrovolné;
  2. b) volené;
  3. c) delegované;
  4. d) jmenované.

2) Dobrovolnými orgány jsou Oblastní shromáždění SONS ČR, z. s. a Klubová shromáždění SONS ČR, z. s.

3) Volené orgány jsou:

  1. a) Republiková rada;
  2. b) prezident;
  3. c) viceprezident;
  4. d) předsedové Krajských koordinačních rad;
  5. e) Oblastní rady;
  6. f) Klubové rady;
  7. g) předsedové Oblastních rad;
  8. h) předsedové Klubových rad;
  9. i) Republiková kontrolní komise;
  10. j) Krajské kontrolní komise;
  11. k) Oblastní kontrolní komise;
  12. l) předsedové kontrolních komisí.

4) Delegované orgány jsou:

  1. a) Celostátní shromáždění;
  2. b) Krajské koordinační rady.

5) Jmenovanými orgány jsou výkonný ředitel, manažeři a koordinátoři útvarů, ředitelé a vedoucí odborných středisek a oddělení.

6) Statutární orgán SONS ČR, z. s. tvoří prezident a viceprezident. Prezident i viceprezident jsou oprávněni za SONS ČR, z. s. jednat samostatně v plném rozsahu. V případě neshody mezi prezidentem a viceprezidentem je rozhodující vůle prezidenta.

7) Prezident i viceprezident mají právo udělit zmocnění statutárního zástupce dalším osobám v souladu s těmito Stanovami, s Organizačním řádem nebo s příslušným usnesením Republikové rady.

Článek XV. Celostátní shromáždění

1) Celostátní shromáždění je nejvyšším orgánem SONS ČR, z. s. Tvoří je delegáti – individuální členové SONS ČR, z. s.:

  1. a) zástupci Oblastních odboček;
  2. b) zástupci pobočných spolků, kteří jsou zároveň individuálními členy SONS ČR, z. s.;
  3. c) zástupci Celostátních klubů;
  4. d) stálí, přímo zvolení členové Republikové rady;
  5. e) nestálí, nepřímo volení členové Republikové rady (předsedové Krajských koordinačních rad);
  6. f) prezident;
  7. g) viceprezident;
  8. h) jeden zástupce každé obecně prospěšné společnosti založené SONS ČR, z. s., který je zároveň individuálním členem SONS ČR, z. s.

2) Delegáty Oblastních odboček a Celostátních klubů volí shromáždění příslušných Oblastních odboček a Celostátních klubů. Klíč pro určení počtu delegátů za každou Oblastní odbočku nebo Celostátní klub se stanoví tak, že za každých započatých dvě stě registrovaných členů v dané Oblastní odbočce nebo Celostátním klubu vyšle Oblastní odbočka nebo Celostátní klub na Celostátní shromáždění jednoho delegáta. Další pravidla pro volbu delegátů může stanovit Republiková rada.

3) Celostátní shromáždění se schází na řádném zasedání jednou za čtyři roky.

4) Svolává je Republiková rada nejméně tři měsíce předem.

5) Zasedání Celostátního shromáždění jsou veřejná.

6) Mimořádné Celostátní shromáždění svolá Republiková rada nebo prezident na žádost minimálně jedné pětiny Oblastních shromáždění s udáním předmětu jednání, a to nejdéle do tří měsíců ode dne dosažení náležitého počtu hlasů.

7) Celostátní shromáždění je usnášeníschopné, jsou-li na něm přítomny dvě třetiny delegátů.

8) Právo hlasovat a volit mají všichni delegáti. Právo být voleni mají individuální členové SONS ČR, z. s., kteří nejpozději v den volby dosáhnou plnoletosti.

9) Celostátního shromáždění se mohou účastnit přidružení členové, čestní členové (o jejich právech viz Článek IX. a Článek X.) i hosté.

10) Celostátní shromáždění volí a může odvolat:

  1. a) prezidenta SONS ČR, z. s.;
  2. b) viceprezidenta SONS ČR, z. s.;
  3. c) stálé členy Republikové rady SONS ČR, z. s.;
  4. d) členy Republikové kontrolní komise SONS ČR, z. s.

11) Celostátní shromáždění volí nejprve prezidenta, poté viceprezidenta, a to za použití téhož většinového systému. Prezident i viceprezident jsou voleni na dobu čtyř let, nestanoví-li Celostátní shromáždění jinak. Prezidentem či viceprezidentem SONS ČR, z. s. je zvolen ten kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů všech přítomných delegátů. Pokud v prvním kole žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech přítomných delegátů nezíská,

postupují do druhého kola dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získá vyšší počet hlasů. V případě rovnosti hlasů mezi dvěma nebo více kandidáty v kterékoliv fázi voleb proběhne mezi těmito kandidáty opakovaná volba. Při znovudosažení rovnosti hlasů rozhodne los.

12) Uzávěrka pro návrhy kandidátů na funkci prezidenta a viceprezidenta SONS z. s., jakož i na členy Republikové rady a Republikové kontrolní komise je 30 dnů přede dnem voleb.

13) Celostátní shromáždění projednává a schvaluje:

  1. a) činnost Republikové rady, prezidenta, viceprezidenta a Republikové kontrolní komise;
  2. b) zprávu o hospodaření SONS ČR, z. s.;
  3. c) zásadní změny v politice a směřování SONS ČR, z. s., včetně změn ve Stanovách;
  4. d) další záležitosti, o jejichž projednání či schvalování rozhodne na návrh nejméně 3 delegátů většinou hlasů.

14) Celostátní shromáždění rozhoduje a usnáší se většinou hlasů (s výjimkou ustanovení o zániku SONS ČR, z. s. – viz Článek XXXIII. Zánik organizace a majetkové vypořádání.).

15) Celostátní shromáždění se usnáší o zániku, rozpuštění, zrušení, sloučení či splynutí SONS ČR, z. s. a stanoví, co se má stát s jejím majetkem (viz též Článek VI.).

16) Usnesení Celostátního shromáždění plní prezident, viceprezident, Republiková rada a všechny nižší orgány a organizační jednotky SONS ČR, z. s.

 

Článek XVI. Republiková rada

1) Republiková rada je vrcholným normotvorným a kontrolním sborem, který řídí a kontroluje činnost prezidenta, viceprezidenta a dalších výkonných řídících složek SONS ČR, z. s. v období mezi Celostátními shromážděními.

2) Je tvořena prezidentem, viceprezidentem, sedmi stálými členy volenými Celostátním shromážděním a nestálými členy, předsedy Krajských koordinačních rad.

3) Členství v Republikové radě je nezastupitelné.

4) Stálí členové jsou voleni většinovým systémem; opustí-li kterýkoli z nich Republikovou radu, je nahrazen kandidátem, který obdržel na Celostátním shromáždění nejvyšší počet hlasů jako osmý atd.

5) Funkční období stálých členů Republikové rady je čtyřleté.

6) Stálí a nestálí členové Republikové rady s výjimkou prezidenta a viceprezidenta mají rovná práva a povinnosti. Práva a povinnosti prezidenta a viceprezidenta upravují podrobněji příslušná ustanovení těchto Stanov (viz Článek XVII. a Článek XVIII.).

7) Republiková rada se schází nejméně čtyřikrát ročně. Svolává ji prezident nebo viceprezident nebo pět členů rady.

8) Republiková rada je usnášeníschopná, jsou-li přítomny nejméně tři pětiny jejích členů.

9) Rozhodnutí stvrzená hlasováním jsou závazná pro všechny její členy, včetně prezidenta a viceprezidenta, jsou-li přijata prostou většinou hlasů pro a proti (při rovnosti hlasů rozhoduje hlas prezidenta, resp. viceprezidenta v prezidentově nepřítomnosti).

10) Republiková rada projednává a schvaluje obecnější dokumenty nutné pro každodenní profesně-pracovní chod SONS ČR, z. s. (Organizační řád, Jednací řád Republikové rady, Krajských koordinačních rad, rad Celostátních klubů apod.).

11) Rozhoduje o výši mzdy prezidenta a viceprezidenta, určuje výši odměny viceprezidenta při zastupování prezidenta v době jeho dlouhodobé nepřítomnosti.

12) Na návrh prezidenta schvaluje organizační strukturu a systemizaci řídících pracovníků výkonných, odborných a profesně-zájmových složek SONS ČR, z. s.

13) Ruší rozhodnutí prezidenta učiněná dle Článek XVII. Prezident SONS ČR, z. s. odst. 4) a Článek XXVII. Organizační jednotky SONS ČR, z. s. Odst. 4) nejméně třípětinovou většinou hlasů přítomných členů.

14) Spolu s prezidentem a ostatními řídícími pracovníky připravuje a posléze schvaluje strategické plány a koncepce rozvoje SONS ČR, z. s.; ty nesmějí být v rozporu s usneseními Celostátního shromáždění.

15) Schvaluje nebo odmítá roční bilanci hospodaření, zprávu o činnosti a roční rozpočet SONS ČR, z. s. předložené prezidentem.

16) Navrhuje kandidáty na prezidenta, viceprezidenta, členy Republikové rady a členy Republikové kontrolní komise. Uzávěrka kandidátů na shora uvedené funkce, resp. do shora uvedených orgánů se řídí ustanovením Článek XV. Celostátní shromážděníodst. 12)).

17) V případě předčasného odchodu prezidenta i viceprezidenta z funkce Republiková rada volí prozatímního prezidenta, jehož funkční období končí na nejbližším Celostátním shromáždění. Jeho pravomoci jsou shodné s pravomocemi prezidenta.

18) Provádí výklad Stanov.

19) Jmenuje zástupce nevidomých České republiky v mezinárodních organizacích, jejichž je SONS ČR, z. s. členem.

20) Na návrh prezidenta činí pravomocnými smlouvy o součinnosti s jinými organizacemi a členství v nich.

21) Určuje územní a organizační strukturu SONS ČR, z. s., včetně zřizování a rušení Oblastních odboček, vymezování jejich územní působnosti i jejich rozdělování do působnosti Krajských koordinačních rad.

22) Hodnotí a řídí činnost Krajských koordinačních rad a orgánů Oblastních odboček a profesních a zájmových klubů s nadoblastní působností (Celostátních klubů). V případě, že Republiková rada shledá, že Krajská koordinační rada, Oblastní odbočka nebo Celostátní klub nepracují optimálně, poskytne jim adekvátní expertní pomoc nebo nad nimi stanoví „konsolidační režim“ (viz Článek XX., Článek XXVIII. a Článek XXIX.).

23) V případě, že se záchrana odbočky nebo klubu nezdaří, Oblastní odbočka nebo klub mohou být z rozhodnutí Republikové rady zrušeny.

24) V případě, že Republiková rada shledá, že Krajská koordinační rada nepracuje dobře, může odvolat předsedu takové KKR.

25) RR má právo zrušit usnesení nižších orgánů SONS ČR, z. s., která jsou v rozporu, popřípadě byla přijata v rozporu se Stanovami SONS ČR, z. s. nebo s obecně platnými právními předpisy.

26) Republiková rada zřizuje a ruší odborná střediska.

27) Republiková rada zřizuje a ruší Pobočné spolky.

28) Na základě žádosti nejméně šesti osob zřizuje profesní nebo zájmové kluby s celostátní působností (dále „Kluby“).

29) Určuje výši zápisného a minimální výši členských příspěvků.

30) Přijímá přidružené a čestné členy SONS ČR, z. s., jakož i individuální členy – cizozemce, žijící mimo území ČR a vede jejich evidenci.

31) Stanoví přesná pravidla pro volbu delegátů na Celostátní shromáždění a pro podávání návrhů na změnu Stanov.

32) Uděluje veřejná uznání jednotlivcům, organizacím, institucím apod., které se zasloužily o blaho nevidomých. Návrhy podávají prezident nebo nejméně dva členové Republikové rady.

33) Další práva a povinnosti Republikové rady určuje Celostátní shromáždění SONS ČR, z. s., Jednací řád Republikové rady a Organizační řád SONS ČR, z. s.

Článek XVII. Prezident SONS ČR, z. s.

1) Prezident SONS ČR, z. s. je nejvyšší statutární představitel a řídící pracovník SONS ČR, z. s.

2) Z titulu své funkce je členem Republikové rady.

3) Musí to být osoba nevidomá v souladu s definicí slepoty Světové zdravotnické organizace.

4) Jmenuje a odvolává ředitele a vedoucí útvarů, popřípadě výkonného ředitele a tato rozhodnutí dává na vědomí Republikové radě.

5) Činí potřebné řídící kroky k plnění usnesení Celostátního shromáždění a Republikové rady.

6) Provádí veškeré hospodářsko-správní úkony, příslušející vedoucímu organizace, včetně povolování finančních výdajů.

7) Řídí každodenní chod SONS ČR, z. s.

8) Přijímá a propouští zaměstnance i jinak najaté pracovníky SONS ČR, z. s.; určuje jejich počet a pracovní zařazení, stanoví jim mzdu a odměny.

9) Za nepřítomnosti prezidenta vykonává jeho povinnosti viceprezident (podrobněji o právech a povinnostech viceprezidenta viz Článek XVIII.).

10) Předkládá Republikové radě každoročně zprávu o hospodaření SONS ČR, z. s.

11) Další práva a povinnosti prezidenta projednává a schvaluje Celostátní shromáždění SONS ČR,

  1. s.

Článek XVIII. Viceprezident SONS ČR, z. s.

1) Viceprezident je v pořadí druhý statutární představitel SONS ČR, z. s.

2) Z titulu své funkce je členem Republikové rady.

3) Musí to být osoba nevidomá v souladu s definicí slepoty Světové zdravotnické organizace.

4) Za nepřítomnosti prezidenta vykonává jeho povinnosti.

5) V případě předčasného odchodu prezidenta z funkce přebírá do doby svolání Celostátního shromáždění řízení organizace, včetně všech práv a povinností prezidenta. Může se souhlasem Republikové rady dočasně pověřit řízením organizace jinou osobu.

6) Další práva a povinnosti viceprezidenta projednává a schvaluje Celostátní shromáždění SONS ČR, z. s., popřípadě prezident a Republiková rada.

Článek XIX. Republiková kontrolní komise

1) Republiková kontrolní komise kontroluje soulad hospodaření SONS ČR, z. s. s platnými právními předpisy a s příslušnými ekonomickými směrnicemi SONS ČR, z. s.

2) Předkládá Republikové radě jednou ročně k posouzení a ke schválení kontrolní zprávu.

3) Metodicky řídí činnost Krajských a Oblastních kontrolních komisí, jsou-li zřízeny.

4) Republiková kontrolní komise má tři členy. Její doplňování se řídí obdobným pravidlem jako doplňování stálých členů Republikové rady.

5) Členové komise volí ze svého středu předsedu, který má právo zúčastňovat se zasedání Republikové rady s hlasem poradním.

6) Funkční období členů Republikové kontrolní komise je čtyřleté.

7) Členství v Republikové kontrolní komisi je neslučitelné s členstvím v Republikové radě a s funkcí výkonného ředitele nebo ředitele či vedoucího odborného útvaru.

Článek XX. Krajská koordinační rada

1) Krajská koordinační rada koordinuje činnost Oblastních odboček na Republikovou radou vymezeném území. Je spojovacím orgánem mezi Republikovou radou a radami Oblastních odboček.

2) Skládá se z předsedů rad Oblastních odboček, popřípadě z pověřených zástupců rad Oblastních odboček působících v příslušném kraji. Na svá zasedání může přizvat podle potřeby jednoho zástupce každé obecně prospěšné společnosti založené SONS ČR, z. s., která vyvíjí činnost v příslušném kraji.

3) Volí z individuálních členů SONS ČR, z. s. ve svém středu předsedu, který je nestálým členem Republikové rady a je nejvyšším představitelem SONS ČR, z. s. v kraji. Předseda Krajské koordinační rady musí být osoba nevidomá nebo slabozraká. Funkční období předsedy Krajské koordinační rady je čtyřleté.

4) Na návrh svých členů může zřídit a zvolit většinovou volbou tříčlennou Krajskou kontrolní komisi.

5) Při hlasování se započítávají pouze hlasy odevzdané pro a proti. Při rovnosti hlasů při jakémkoli hlasování rozhoduje hlas předsedy.

6) Další práva a povinnosti Krajské koordinační rady, jakož i poskytnutí expertní pomoci, případně vyhlášení „konsolidačního režimu“ projednává, schvaluje a určuje Republiková rada SONS ČR, z. s. (viz Článek XVI. odst. 22)).

Článek XXI. Krajská kontrolní komise

1) Krajská kontrolní komise kontroluje soulad hospodaření Oblastních odboček SONS ČR, z. s. v příslušném kraji s platnými právními předpisy a s příslušnými ekonomickými směrnicemi SONS ČR, z. s.

2) Předkládá Republikové kontrolní komisi a Krajské koordinační radě jednou ročně k posouzení kontrolní zprávu.

3) Krajská kontrolní komise je tříčlenná. Zřizuje a volí ji Krajská koordinační rada na návrh svých členů většinovou volbou.

4) Funkční období členů Krajské kontrolní komise je čtyřleté.

5) Členství v Krajské kontrolní komisi je neslučitelné s členstvím v Krajské koordinační radě, jakož i s funkcí člena Oblastní rady odbočky působící na území příslušného kraje nebo s funkcí vedoucího regionálního či oblastního pracoviště.

6) Další pravomoci a úkoly Krajské kontrolní komise určuje Republiková rada po projednání s Republikovou kontrolní komisí a Krajskou koordinační radou.

Článek XXII. Oblastní shromáždění

1) Oblastní shromáždění je nejvyšší orgán Oblastní odbočky SONS ČR, z. s.

2) Oblastní shromáždění se schází na řádném zasedání nejméně jednou ročně, a to do 15. prosince každého roku.

3) Svolává je Oblastní rada.

4) Jeho jednání se mohou účastnit všichni členové SONS. z. s. registrovaní v dané Oblastní odbočce.

5) Mimořádná oblastní shromáždění má povinnost svolat Oblastní rada nebo předseda příslušné Krajské koordinační rady na žádost minimálně jedné pětiny členů SONS ČR, z. s. registrovaných v dané Oblastní odbočce s udáním předmětu jednání, a to nejdéle do šesti týdnů ode dne dosažení náležitého počtu hlasů. Mimořádné Oblastní shromáždění Oblastní odbočky může předseda Krajské koordinační rady svolat také z pověření Republikové rady.

6) Oblastní shromáždění je usnášeníschopné:

  1. a) je-li přítomna nejméně jedna čtvrtina individuálních členů SONS z. s. s právem hlasovacím registrovaných v dané Oblastní odbočce;
  2. b) u odboček, jejichž členská základna převyšuje 200 členů, je-li přítomno nejméně 50 členů;
  3. c) u odboček s méně než 30 členy, je-li přítomno nejméně 10 členů.

7) Právo hlasovat a volit mají všichni členové. Právo být voleni mají všichni členové SONS ČR, z. s., kteří nejpozději ke dni volby dosáhli plnoletosti.

8) Oblastního shromáždění se mohou účastnit přidružení členové, čestní členové (o jejich právech viz Článek IX. Přidružené členstvía Článek X.) i hosté.

9) Oblastní shromáždění z členů Oblastní odbočky volí a odvolává:

  1. a) Oblastní radu SONS ČR, z. s. na čtyřleté funkční období;
  2. b) Oblastní kontrolní komisi, rozhodne-li se ji zřídit;
  3. c) delegáty a jejich náhradníky na Celostátní shromáždění za danou Oblastní odbočku (viz Článek XV. odst. 2).

10) Navrhuje, projednává a schvaluje zejména:

  1. a) činnost Oblastní rady;
  2. b) činnost Oblastní kontrolní komise;
  3. c) hospodaření odbočky;
  4. d) výši členského příspěvku odvozenou od minimální výše stanovené Republikovou radou;
  5. e) plán činnosti a zprávu o činnosti, včetně zprávy o hospodaření;
  6. f) kandidáty na prezidenta, viceprezidenta, členy Republikové rady a členy Republikové kontrolní komise. Uzávěrka kandidátů na shora uvedené funkce, resp. do shora uvedených orgánů se řídí ustanovením Článek XV. Celostátní shromáždění odst. 12).

11) Usnesení Oblastního shromáždění plní Oblastní rada a členové registrovaní v dané Oblastní odbočce.

Článek XXIII. Oblastní rada

1) Oblastní rada je nejvyšším orgánem SONS ČR, z. s. v dané oblasti v období mezi oblastními shromážděními.

2) Oblastní rada je minimálně pětičlenná. U odboček s méně než třiceti členy může být Oblastní rada tříčlenná.

3) Funkční období členů Oblastní rady je čtyřleté.

4) Ze svého středu volí a může odvolat předsedu, místopředsedu a další oblastní funkcionáře podle potřeby. Předsedou musí být osoba nevidomá nebo slabozraká.

5) Jmenuje a odvolává pokladníka. Funkcí pokladníka může pověřit osobu mimo okruh svých členů.

6) Klesne-li počet členů Oblastní rady pod pět, resp. tři, Oblastní rada se do nejbližšího Oblastního shromáždění doplní kooptací.

7) Oblastní rada se schází nejméně jednou za dva měsíce. Svolává ji předseda, případně místopředseda.

8) Je usnášeníschopná za přítomnosti nejméně poloviny svých členů.

9) Usnesení přijímá prostou většinou hlasů odevzdaných pro a proti. Při rovnosti hlasů při jakémkoli hlasování rozhoduje hlas předsedy nebo místopředsedy v předsedově nepřítomnosti.

10) Může hospodařit s majetkem Oblastní odbočky i s majetkem svěřeným vyšším orgánem SONS ČR, z. s.

11) Schvaluje roční rozpočet Oblastní odbočky předložený předsedou nebo pokladníkem.

12) Navrhuje kandidáty na prezidenta, viceprezidenta, členy Republikové rady a členy Republikové kontrolní komise. Uzávěrka kandidátů na shora uvedené funkce, resp. do shora uvedených orgánů se řídí ustanovením Článek XV. Celostátní shromáždění odst. 12).

13) Přijímá individuální členy SONS ČR, z. s. a vede jejich evidenci. Evidence členů není veřejně přístupná. Výpisy z evidence se pořizují výhradně v souladu s ustanoveními příslušných nadřazených právních předpisů, a to zejména občanského zákoníku (§ 236 odst. 2).

14) Další práva a povinnosti Oblastní rady projednává a určuje Oblastní shromáždění příslušné oblasti nebo Republiková rada SONS ČR, z. s.

Článek XXIV. Oblastní kontrolní komise

1) O zřízení Oblastní kontrolní komise v příslušné oblasti rozhoduje Oblastní shromáždění.

2) Oblastní kontrolní komise je tříčlenná.

3) Členství v Oblastní kontrolní komisi je neslučitelné s členstvím v Oblastní radě a Krajské koordinační radě a s funkcí vedoucího regionálního či oblastního pracoviště SONS z. s.

4) Funkční období členů Oblastní kontrolní komise je čtyřleté.

5) Členové Oblastní kontrolní komise volí ze svého středu předsedu, který se může zúčastňovat zasedání Oblastní rady s hlasem poradním.

6) Oblastní kontrolní komise kontroluje soulad hospodaření Oblastní rady s platnými právními předpisy a s příslušnými ekonomickými směrnicemi SONS ČR, z. s.

7) Předkládá Oblastnímu shromáždění jednou ročně k posouzení a ke schválení kontrolní zprávu.

8) Činnost Oblastní kontrolní komise podléhá metodickému řízení Republikové kontrolní komise a příslušné Krajské kontrolní komise.

Článek XXV. Klubové shromáždění

1) Klubové shromáždění je nejvyšší orgán klubu SONS ČR, z. s.

2) Klubové shromáždění se schází na řádném zasedání nejméně jednou ročně, a to do 15. prosince každého roku.

3) Svolává je Klubová rada.

4) Jeho jednání se mohou účastnit všichni členové Klubu.

5) Mimořádná Klubová shromáždění má povinnost svolat Klubová rada nebo Republiková rada na žádost minimálně jedné pětiny členů Klubu s udáním předmětu jednání, a to nejdéle do šesti týdnů ode dne dosažení náležitého počtu hlasů.

6) Klubové shromáždění je usnášeníschopné:

  1. a) je-li přítomna nejméně jedna čtvrtina členů Klubu s právem hlasovacím;
  2. b) u Klubů, jejichž členská základna převyšuje 200 členů, je-li přítomno nejméně 50 členů;
  3. c) u Klubů s méně než 30 členy, je-li přítomno nejméně 10 členů.

7) Právo hlasovat a volit mají všichni členové. Právo být voleni mají všichni členové SONS ČR, z. s., kteří nejpozději ke dni volby dosáhli plnoletosti.

8) Klubového shromáždění se mohou účastnit přidružení členové, čestní členové (o jejich právech viz Článek IX. a Článek X.) i hosté.

9) Klubové shromáždění z členů Klubu volí a odvolává:

  1. a) Klubovou radu SONS ČR, z. s. na čtyřleté funkční období;
  2. b) delegáty a jejich náhradníky na Celostátní shromáždění za daný celostátně působící klub (viz Článek XV. odst. 2).

10) Navrhuje, projednává a schvaluje zejména:

  1. a) činnost Klubové rady;
  2. b) hospodaření Klubu;
  3. c) výši členského příspěvku odvozenou od minimální výše stanovené Republikovou radou;
  4. d) plán činnosti a zprávu o činnosti, včetně zprávy o hospodaření;
  5. e) kandidáty na prezidenta, viceprezidenta, členy Republikové rady a členy Republikové kontrolní komise. Uzávěrka kandidátů na shora uvedené funkce, resp. do shora uvedených orgánů se řídí ustanovením Článek XV. Celostátní shromáždění odst. 12).

11) Navrhuje a projednává statut Klubu.

12) Usnesení Klubového shromáždění plní Klubová rada a členové Klubu.

Článek XXVI. Klubová rada

1) Klubová rada je nejvyšším orgánem Klubu SONS ČR, z. s. v období mezi Klubovými shromážděními.

2) Klubová rada je minimálně tříčlenná.

3) Funkční období členů Klubové rady je čtyřleté.

4) Ze svého středu volí a může odvolat předsedu, místopředsedu a další klubové funkcionáře podle potřeby. Předsedou musí být osoba nevidomá nebo slabozraká.

5) Jmenuje a odvolává pokladníka. Funkcí pokladníka může pověřit osobu mimo okruh svých členů.

6) Klesne-li počet členů Klubové rady pod tři, Klubová rada se do nejbližšího Klubového shromáždění doplní kooptací.

7) Klubová rada se schází nejméně jednou za tři měsíce. Svolává ji předseda, případně místopředseda.

8) Je usnášeníschopná za přítomnosti nejméně poloviny svých členů.

9) Usnesení přijímá prostou většinou hlasů odevzdaných pro a proti. Při rovnosti hlasů při jakémkoli hlasování rozhoduje hlas předsedy nebo místopředsedy v předsedově nepřítomnosti.

10) Může hospodařit s majetkem Klubu i s majetkem svěřeným vyšším orgánem SONS ČR, z. s.

11) Schvaluje roční rozpočet Klubu předložený předsedou nebo pokladníkem.

12) Přijímá individuální členy SONS ČR, z. s. a vede jejich evidenci. Evidence členů není veřejně přístupná. Výpisy z evidence se pořizují výhradně v souladu s ustanoveními příslušných nadřazených právních předpisů, a to zejména občanského zákoníku (§ 236 odst. 2).

13) Navrhuje kandidáty na prezidenta, viceprezidenta, členy Republikové rady a členy Republikové kontrolní komise. Uzávěrka kandidátů na shora uvedené funkce, resp. do shora uvedených orgánů se řídí ustanovením Článek XV. Celostátní shromáždění odst. 12).

14) Další práva a povinnosti Klubové rady určuje Klubové shromáždění, Statut klubu a Republiková rada SONS ČR, z. s.

Článek XXVII. Organizační jednotky SONS ČR, z. s.

1) Organizační jednotky SONS ČR, z. s. jsou:

  1. a) oblastní odbočky;
  2. b) profesní a zájmové celostátní kluby;
  3. c) odborná střediska;
  4. d) pobočné spolky.

2) Republiková rada může v Organizačním řádu definovat a vymezit působnost dalších organizačních jednotek.

3) Organizačním jednotkám může být z rozhodnutí prezidenta schváleného Republikovou radou udělena právní subjektivita, a to na základě splnění obecně závazných požadavků a požadavků daných vnitřními organizačními předpisy SONS ČR, z. s.

4) Statutární představitele organizační jednotky s právní subjektivitou jmenuje prezident (viz též Článek XVII. Prezident SONS ČR, z. s. odst. 4).

5) Prezident může statutárního představitele organizační jednotky s právní subjektivitou také odvolat. Rozhodnutí prezidenta v této věci mají okamžitou platnost.

Článek XXVIII. Oblastní odbočky

1) Oblastní odbočku SONS ČR, z. s. lze založit s minimálním počtem 15 individuálních členů při nejméně polovičním zastoupení nevidomých a slabozrakých. Takové ustavení se stává pravomocným, schválí-li je Republiková rada.

2) Oblastní odbočku zastupuje navenek předseda Oblastní rady.

3) Činnost odbočky hodnotí Oblastní shromáždění, Krajská koordinační rada nebo Republiková rada, případně Celostátní shromáždění.

4) Hospodaření odbočky kontroluje Republiková kontrolní komise a Krajská kontrolní komise, případně – je-li zřízena – Oblastní kontrolní komise.

5) V případě, že Republiková rada shledá, že činnost Oblastní odbočky je neuspokojivá, poskytne jí expertní pomoc nebo nad ní vyhlásí „konsolidační režim“ (viz Článek XVI. odst. 21)).

6) Cílem konsolidačního režimu je oživit fungování odbočky, stabilizovat a rozšířit členskou základnu a zajistit řádné hospodářské fungování odbočky v souladu s obecně závaznými předpisy, Stanovami SONS ČR, z. s., usneseními Celostátního a Oblastního shromáždění a dalšími vnitřními normami SONS ČR, z. s.

7) Je-li nad odbočkou vyhlášen konsolidační režim, Republiková rada může omezit pravomoci stávající Oblastní rady, včetně jejího předsedy.

8) Pro odbočku v konsolidačním režimu může Republiková rada také určit správce Oblastní odbočky, který je nadřazen Oblastní radě a jejímu předsedovi.

9) Jestliže se konsolidace odbočky v rámci konsolidačního režimu nepodaří, Republiková rada může odbočku zrušit, a to zejména z následujících důvodů:

  1. a) odbočka se zpronevěřila svému poslání;
  2. b) počet individuálních členů odbočky klesl pod 15;
  3. c) počet nevidomých a slabozrakých členů odbočky již netvoří alespoň polovinu celkového počtu členů;
  4. d) odbočka nerespektuje Stanovy SONS ČR, z. s. a usnesení Republikové rady;
  5. e) odbočka dlouhodobě (nejméně však 18 měsíců) nevyvíjí řádnou činnost a nekoná členská shromáždění;
  6. f) odbočka dlouhodobě (nejméně však jeden rok) nerespektuje vnitřní normy SONS ČR, z. s., zejména směrnice o hospodaření a evidenci financí a majetku.

Článek XXIX. Profesní a zájmové kluby

1) Profesní a zájmové kluby jsou vytvářeny za účelem uspokojování profesních, vzdělávacích, společenských, kulturních, sportovních, zdravotních a jiných zájmů.

2) Kluby, které nejsou součástí Oblastních odboček nebo odborných středisek nebo které mají nadoblastní působnost, zřizuje a ruší Republiková rada.

3) Členové profesních a zájmových klubů jsou individuálními členy SONS ČR, z. s.; jsou registrováni Klubovou radou.

4) Kluby se scházejí podle zájmu členů a svých možností.

5) Statut klubu, který určuje strukturu klubu a jeho orgánů, vymezuje předmět činnosti, případně další skutečnosti, navrhuje a projednává členské shromáždění klubu a schvaluje Republiková rada.

6) Navenek zastupuje klub jeho předseda.

7) Další práva a povinnosti Celostátního klubu, jakož i poskytnutí expertní pomoci, případně vyhlášení „konsolidačního režimu“ projednává, schvaluje a určuje Republiková rada SONS ČR, z. s. (viz Článek XVI. odst. 21)).

8) Pro konsolidační režim vyhlášený Republikovou radou pro klub platí příslušná ustanovení týkající se oblastních odboček (viz Článek XXVIII. odst. 5) a následující).

Článek XXX. Odborná střediska

1) Odborná střediska jsou vytvářena za účelem plnění cílů a poslání SONS ČR, z. s. (viz Článek II., Článek III. a Článek IV.).

2) Střediska zřizuje a ruší Republiková rada na návrh prezidenta. Republiková rada svými usneseními nebo prostřednictvím jí schvalovaného Organizačního řádu SONS ČR, z. s. určuje předmět činnosti, územní působnost a vnitřní strukturu odborného střediska.

3) Navenek zastupuje středisko jeho ředitel, resp. vedoucí.

Článek XXXI. Pobočné spolky

Společná ustanovení

1) SONS ČR, z. s. zakládá Pobočné spolky. Právní osobnost Pobočného spolku se odvozuje od právní osobnosti hlavního spolku.

2) Pobočné spolky jsou organizační jednotky SONS ČR, z. s.

3) O založení, zrušení nebo přeměně Pobočného spolku rozhoduje Republiková rada SONS ČR, z. s.

4) Pobočný spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku.

5) Pobočné spolky mohou přijímat individuální členy a vedou jejich evidenci. Evidence členů není veřejně přístupná. Výpisy z evidence se pořizují výhradně v souladu s ustanoveními příslušných nadřazených právních předpisů, a to zejména občanského zákoníku (§ 236 odst. 2).

6) Člen přijatý Pobočným spolkem je zároveň členem SONS ČR, z. s. jako celku (§ 234 občanského zákoníku).

7) Pobočný spolek SONS ČR, z. s. lze založit s minimálním počtem 3 individuálních členů při nejméně polovičním zastoupení nevidomých a slabozrakých. Ustavení Pobočného spolku SONS ČR, z. s. platí ode dne schválení Republikovou radou.

8) Pobočný spolek zastupuje navenek jeho předseda.

9) V případě, že Republiková rada shledá, že činnost Pobočného spolku je neuspokojivá, poskytne mu expertní pomoc nebo nad ním vyhlásí „konsolidační režim“ (viz Článek XVI. odst. 21)).

10) Cílem konsolidačního režimu je zajistit řádné fungování Pobočného spolku v souladu s obecně závaznými právními předpisy, stanovami SONS ČR, z. s., usneseními Celostátního shromáždění a s dalšími vnitřními normami SONS ČR, z. s.

11) Je-li nad Pobočným spolkem vyhlášen konsolidační režim, Republiková rada může omezit pravomoci stávajícího Pobočného spolku, včetně jeho předsedy.

12) Pro Pobočný spolek v konsolidačním režimu může Republiková rada také určit správce Pobočného spolku, který je nadřazen jeho předsedovi.

13) Jestliže se konsolidace Pobočného spolku v rámci konsolidačního režimu nepodaří, Republiková rada může Pobočný spolek zrušit.

14) Ode dne zápisu Pobočného spolku do veřejného rejstříku neručí hlavní spolek za dluhy Pobočného spolku.

Ustanovení pro Pobočné spolky

1) Činnost Pobočného spolku hodnotí Republiková rada, případně Celostátní shromáždění.

2) Hospodaření Pobočného spolku kontroluje Republiková kontrolní komise.

3) Pobočné spolky se scházejí podle zájmu členů a svých možností. Nejméně jednou ročně však musí být svoláno shromáždění, které hodnotí dosavadní činnost Pobočného spolku, schvaluje program na další rok a projednává jeho statut, zprávu o hospodaření a finančním zabezpečení činnosti.

4) Shromáždění Pobočného spolku volí:

  1. a) předsedu Pobočného spolku;
  2. b) u Pobočných spolků s větším počtem členů než 15 nejméně tříčlennou Spolkovou radu;
  3. c) delegáta a jeho náhradníka na Celostátní shromáždění SONS ČR, z. s.

5) Statut Pobočného spolku, který vymezuje zejména předmět činnosti a určuje strukturu Pobočného spolku a jeho orgánů, navrhuje a projednává shromáždění Pobočného spolku a schvaluje Republiková rada.

6) Pobočné spolky nesmějí přijímat zaměstnance, ani jinak najímat vlastní pracovníky; práci pro Pobočné spolky vykonávají zaměstnanci hlavního spolku SONS ČR, z. s.

7) Pobočné spolky nesmějí nakládat s nemovitým majetkem bez souhlasu hlavního spolku SONS ČR, z. s.

Článek XXXII. Způsob komunikace

1) Kromě běžného písma (černotisku) je pro SONS ČR, z. s. platným komunikačním prostředkem i slepecké Braillovo písmo, zvětšený černotisk, jakož i číslicový nebo zvukový záznam.

2) Všechny dokumenty SONS ČR, z. s. určené úplně nebo prakticky nevidomým je SONS ČR, z. s. povinna vyhotovovat buď ve slepeckém Braillově písmu, nebo ve zvětšeném černotisku, nebo v číslicové, nebo ve zvukové podobě.

3) Vyžadují-li to okolnosti hodné zvláštního zřetele, mohou zasedání kteréhokoli orgánu SONS ČR, z. s. (viz Článek XIV. Orgány SONS ČR, z. s.) s výjimkou celostátního shromáždění probíhat v režimu vzdáleného přístupu za použití technických prostředků. Stejný režim se použije v případě nutnosti i pro hlasování a volby.

Článek XXXIII. Zánik organizace a majetkové vypořádání

1) O zániku organizace může rozhodnout pouze Celostátní shromáždění SONS ČR, z. s., a to 75% většinou platných hlasů přítomných delegátů.

2) Zanikne-li organizace jako Hlavní spolek, zaniknou automaticky i všechny její Pobočné spolky.

3) Rozhodne-li Celostátní shromáždění o zániku organizace, rozhodne zároveň jmenovitě o spolku nebo spolcích, resp. organizaci nebo organizacích, které majetek SONS ČR, z. s.

převezmou. Mohou to však být výhradně spolky nebo organizace nevidomých a slabozrakých občanů.

4) Celostátní shromáždění ustaví likvidační komisi; tato komise po vypořádání všech pohledávek a závazků předá zbývající majetek SONS ČR, z. s. právním nástupcům, vymezeným odstavcem

3) tohoto článku.

Článek XXXIV. Závěrečná ustanovení

1) Duch i litera těchto Stanov se řídí nadřazenými právními předpisy, zejména zákonem 89/2012 Sb. (občanský zákoník).

2) Pro úpravy činnosti a fungování spolku v těchto Stanovách neobsažené platí příslušná ustanovení shora citovaného občanského zákoníku, popřípadě ustanovení jiných uplatnitelných právních předpisů.

3) Listinná podoba Stanov musí být uložena v úplném znění v sídle spolku.

4) Elektronický stejnopis Stanov je zveřejněn na internetových stránkách SONS ČR, z. s.

5) Je dovoleno pořídit stejnopis v Braillově bodovém písmu i zvukový záznam Stanov za podmínky, že nedojde k jakémukoli pozměnění jejich textu.

6) Název spolku uvedený v Článek I. Všeobecná ustanovení odst. 1), logo spolku, jakož i všechny varianty názvu i loga jsou majetkem SONS ČR, z. s.; cizím subjektům není dovoleno je užívat.

Článek XXXV. Platnost Stanov

1) Stanovy platí trvale ode dne jejich registrace u veřejného rejstříku spolků.

2) Jakákoli změna platí ode dne její registrace u veřejného rejstříku spolků.

3) Návrhy na změnu Stanov může podat kterýkoli individuální člen SONS ČR, z. s. před započetím Celostátního shromáždění ve lhůtě a postupem stanoveným Republikovou radou.

4) Republiková rada nebo jí jmenovaná komise pro přípravu Stanov je povinna se návrhem zabývat, jestliže je podpořen dalším individuálním členem SONS ČR, z. s. a je předložen v hlasovatelné podobě.

Stanovy Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky, zapsaného spolku byly v tomto znění schváleny X. celostátním shromážděním Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky, zapsaného spolku dne 31. srpna 2021 v Pardubicích.

Celé stanovy ke stažení: Stanovy SONS ČR, z.s.