Právě si prohlížíte Informace ze Sociálně právní poradny 5/2024

Informace ze Sociálně právní poradny 5/2024

  • Autor příspěvku
  • Rubriky příspěvkuPoradna

Tentokrát se inspirujeme dotazy a podněty z poradny.

Invalidní důchod a výdělečná činnost

Dotaz: Jsem zaměstnán a pobírám důchod pro invaliditu 3. stupně. Pokud bych v současné době skončil, přepočítá se mi invalidní důchod podle platu nebo zůstane ve výši, kdy jsem měl malou platovou základnu?

Při výpočtu výše procentní výměry invalidního důchodu se jako doba pojištění započetla i tzv. dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku.  Po přiznání se invalidní důchod zvyšuje jen o každoroční valorizaci, vztahující se na všechny druhy důchodů. Jinak se invalidní důchod může zvýšit už jen při zvýšení stupně invalidity, což se tazatele s invaliditou 3. stupně netýká.

Když tazatel přestane vykonávat výdělečnou činnost zakládající účast na sociálním pojištění, doba pobírání invalidního důchodu 3. stupně se mu započte do doby pojištění nutné pro vznik nároku na starobní důchod.  Pokud dosáhne potřebné doby pojištění a požádá o starobní důchod, při jeho výpočtu se zohlední příjmy, které měl za dobu od roku 1986 do roku předcházejícího roku přiznání starobního důchodu.  Bude-li starobní důchod vyšší než invalidní, bude mu vyplácen starobní důchod. Bude-li starobní důchod nižší než invalidní, bude mu vyplácen i nadále invalidní a nejpozději v 65 letech věku plátce důchodu ČSSZ sama ze zákona přemění na starobní ve stejné výši.

Výdělečná činnost konaná po přiznání invalidního důchodu tedy jeho výši neovlivní. Jiná situace je u starobních důchodců, kteří mohou žádat o zvýšení procentní výměry důchodu za každý rok výdělečné činnosti konané od roku 2010.

Tazatel je příjemce invalidního důchodu a je tedy jako státní pojištěnec zdravotně pojištěn. Jestliže má navíc v posudku o invaliditě 3. stupně nebo v rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu 3. stupně údaj, že  je schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek, může být  při splnění zákonných podmínek zařazen u úřadu práce do evidence uchazečů o zaměstnání a pobírat podporu v nezaměstnanosti po zákonnou dobu.

Pracovní neschopnost a dovolená

Dotaz: Jak se zaměstnanci krátí dovolená při pracovní neschopnosti?

Podle § 216 odst. 2 a 3 zákoníku práce se doba pracovní neschopnosti považuje za výkon práce jen do výše dvacetinásobku týdenní pracovní doby, a to pouze tehdy, jestliže zaměstnanec v kalendářním roce odpracoval dvanáctinásobek týdenní pracovní doby – neboli musí odpracovat minimálně 12 týdnů. To neplatí, když k pracovní neschopnosti došlo následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání – potom se jako výkon práce započítává celá doba pracovní neschopnosti. Pokud je zaměstnanec v pracovní neschopnosti celý kalendářní rok, nárok na dovolenou mu vůbec nevznikne, protože podle § 213 odst. 3 ZP je třeba odpracovat alespoň 4 týdny.  

Příklad pro plný úvazek, tj. týdenní úvazek 1,0 = 5 x 8 hodin = 40 hodin:

Aby vznikl nárok na dovolenou za celý kalendářní rok, musí zaměstnanec skutečně odpracovat v kalendářním roce minimálně 12 týdnů po 40  hodinách (= 480 hodin = 60 pracovních dnů). Doba pracovní neschopnosti se do doby vykonané práce započte v délce maximálně 20 týdnů po 40 hodinách (= 800 hodin = 100 pracovních dnů).

Takto fiktivně odpracované týdny (maximálně 20) a skutečně odpracované týdny se sečtou. Za každý odpracovaný týden pak má zaměstnanec nárok na 1/52 dovolené, což je koeficient pro výpočet.

Dovolená se dnes počítá na hodiny. Při dovolené 4 týdny ročně činí standardní dovolená zaměstnance na plný úvazek 4 x  40 hodin = 160 hodin. Z toho 1/52 = 3,07. Při dovolené 5 týdnů ročně je to 5 x 40 hodin = 200 hodin, z toho 1/52 = 3,84.

Pokud tedy například zaměstnanec v důsledku pracovní neschopnosti fiktivně odpracoval 20 týdnů + skutečně 18 týdnů = 38 týdnů, má nárok:

  • při dovolené 4 týdny na 117 hodin dovolené: 38 (týdnů) × koeficient 3,07 = 116,66 hodin (zaokrouhluje se na celé hodiny nahoru)
  • při dovolené 5 týdnů na 146 hodin dovolené: 38 (týdnů) x koeficient 3,84 = 145,92

A například při úvazku 0,7 (28 hodin týdně) je výpočet následující:

Při dovolené 4 týdny je standard 4 x 28 hodin = 112 hodin, z toho 1/52 = koeficient 2,15

Dovolená pak činí 38 (týdnů) x 2,15 = 81,7 hodin, po zaokrouhlení 82 hodin

Při dovolené 5 týdnů je standard 5 x 28 hodin = 140 hodin, z toho 1/52 = koeficient 2,69

Dovolená pak činí 38 (týdnů) x 2,69 = 102,22 hodin, po zaokrouhlení 103 hodin.

Limity doplatků na léčiva nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely v případě invalidity druhé a třetího stupně

Jestliže pojištěnec v kalendářním roce zaplatí za doplatky za předepsané a ze zdravotního pojištění částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, vydané na území České republiky vyšší částku, než je stanovená zákonem o veřejném zdravotním pojištění, může žádat zdravotní pojišťovnu o vrácení částky, která převyšuje zákonem daný limit.

Až do konce roku 2019 se limity u doplatků na léčiva posuzovaly pouze na základě dosaženého věku, žádné jiné hledisko se nezkoumalo.

S účinností od 1. 1. 2020 je limit u pojištěnců, kteří jsou poživateli invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a u pojištěnců, kteří byli uznáni invalidními ve druhém nebo třetím stupni invalidity, avšak invalidní důchod jim nebyl přiznán pro nesplnění podmínky doby pojištění, 500 Kč. Limit je stejný jako u pojištěnců, kteří dosáhli věku 70 let. U pojištěnců do 18 let včetně a pojištěnců, kteří v daném roce dosáhnou věku 65 let, činí limit 1000 Kč. U všech ostatních pojištěnců je limit ve výši 5000 Kč. 

Do limitu se započítávají pouze započitatelné doplatky zaplacené pojištěncem za předepsané částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely. Nezapočítávají se částky za zdravotnické prostředky.

Nezapočítávají se doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky obsahující léčivé látky určené k podpůrné nebo doplňkové léčbě; to neplatí, pokud byly předepsané na recept pojištěncům starším 65 let (včetně dne, ve kterém dovršili 65. rok věku). Seznam léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě stanoví MZ vyhláškou.

Regulační poplatky ve výši 90 Kč za využití pohotovosti se do limitu nezapočítávají.

Nárok se dokládá rozhodnutím o invalidním důchodu pro invaliditu třetího stupně či posudkem o posouzení zdravotního stavu v případě invalidity druhého a třetího stupně bez nároku na jeho výplatu. 

Pokud pojištěnec své zdravotní pojišťovně nedoloží, že je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo že byl uznán invalidním ve druhém nebo třetím stupni, vztahuje se na něj automaticky limit dle věku. Například VZP má k prokázání nároku speciální formulář ,,Oznámení o přiznaném stupni invalidity‘‘. Snížený limit lze přiznat až ode dne, kdy klient rozhodné skutečnosti zdravotní pojišťovně doloží, tj. ode dne doručení formuláře. 

Částky započitatelných doplatků, které přesáhnou daný limit, vyplácejí zdravotní pojišťovny pojištěncům automaticky (pojištěnec o to nemusí  žádat).

Částka překračující limit bude vyplacena vždy do 60 kalendářních dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí, ve kterém byl limit překročen. Pokud částka nepřesáhla 200 Kč, bude částka přesunuta do dalšího období a zdravotní pojišťovna ji uhradí do 60 kalendářních dnů po uplynutí posledního čtvrtletí, v němž součet limitů překročí právě 200 Kč.

Poskytovatelé lékárenské péče sdělují zdravotním pojišťovnám informace o doplatcích, které se započítávají do limitu, s uvedením čísla pojištěnce, ke kterému se doplatek váže, výše zaplaceného doplatku a dne vydání léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely. Pojištěnec tedy nemusí částky sám sledovat. Na vyžádání však v lékárně dostane doklad o zaplacení započitatelného doplatku (s uvedením názvu přípravku nebo potraviny, k němuž se doplatek váže, výše doplatku, čísla pojištěnce, razítkem poskytovatele a podpisem osoby, která doplatek přijala).

 Za Sociálně-právní poradnu Václava Baudišová a Nicole Fryčová