Našeho čtenáře zajímalo, jak má vlastně správně vypadat jeho podpis.  O tom tedy nejdříve, a dále jsem si k problematice podpisu obecně vypůjčila text Luboše Zajíce z roku 2016. Právní úprava je i po letech stejná, na rozdíl od technického vývoje v oblasti zvláštních pomůcek.

Jaký má být podpis zrakově postiženého

I v dnešní značně digitalizované době se u řady právních jednání vyžaduje vlastnoruční podpis. Podle občanského zákoníku sice podpis může být nahrazen mechanickými prostředky typicky razítkem) tam, kde je to obvyklé, ale razítko vlastnoruční podpis nenahradí prostě proto, že vlastnoruční podpis je vždy jedinečný. Podpisem se jednající identifikuje způsobem vlastním jen jemu a nikomu jinému. Za dobu používání si vytvoří určitou automatickou dynamiku podpisu, kterou je těžké napodobit. Pravost konkrétního vlastnoručního podpisu může jednající popřít a v případě pochybností nebo i po jeho smrti může erudovaný grafolog zfalšovaný podpis odhalit nebo naopak určit vysokou pravděpodobnost, že jde o podpis jednajícího. Vzhled podpisu nehraje roli. Když jde o banalitu, jako je běžný dopis nezakládající pro pisatele žádné právní následky, adresát věc zpravidla neřeší a podpis razítkem akceptuje. Naopak k platnosti určitých jednání, například při převodu nemovitosti, zákon vyžaduje vlastnoruční podpis, jehož pravost musí být navíc úředně ověřena zjištěním totožnosti jednajícího.

V souvislosti s textem Luboše Zajíce, který si přečtete níže, zmíním případ z praxe. Nechme stranou, že dnes se dá běžně založit bankovní účet online. Po přečtení článku by měl čtenář ze tří otázek zvolit jednu správnou odpověď. Řešení je na konci článku.

Nevidomý pan X přišel do pobočky banky uzavřít písemnou smlouvu o vedení účtu.  Chtěl se na místě seznámit s obsahem smlouvy pomocí mobilního telefonu a byl schopen se podepsat. Pracovník banky mu sdělil, že smlouvu uzavře jen v případě, že pan X přijde na pobočku znovu s někým, kdo mu za přítomnosti pracovníka banky smlouvu přečte. Je postup pracovníka banky správný?

1. Ano, protože k uzavření smlouvy je nutné, aby ji panu X přečetla osoba, kterou si zvolí.
2. Ne, protože k uzavření smlouvy stačí, že ji panu X přečte pracovník banky.
3. Ne, protože k uzavření smlouvy stačí schopnost a vůle pana X seznámit se s listinou pomocí přístroje a schopnost podepsat se.

za Sociálně-právní poradnu Václava Baudišová

Právní stránka podpisu nevidomých

Luboš Zajíc pro zapsaný ústav Rozhledna

Lze s jistotou říci, že ještě stále většina závažnějších právních jednání, ať jde o jakoukoliv smlouvu, poskytnutí svobodného a informovaného souhlasu k poskytnutí zdravotní služby, jeho odmítnutí, a mnoho dalších, probíhá v písemné formě. K završení a platnosti takového jednání je obvykle třeba vlastnoručního podpisu jednajícího. Je pochopitelné, že podepisuje-li něco nevidomý člověk, vyvolává to určité otázky:

• Je podpis nevidomého platný?
• Pokud ano, je při podepisování nevidomým nutné dodržet nějaké zvláštní podmínky?
• Je možné právní jednání nevidomého v písemné formě nějak zpochybnit?
• Pokud ano, kdo to může učinit?

V tomto textu se pokusíme na výše položené otázky odpovědět, a to za použití argumentace ustanoveními platných právních předpisů. Právní jednání v písemné formě je fundamentálně upraveno občanským zákoníkem. Zásadní je v tomto směru ustanovení § 563 odst. 1, které zní takto:

„Pokud v písemné formě právně jedná ten, kdo nemůže číst a psát, ale je schopen seznámit se s obsahem právního jednání pomocí přístrojů či speciálních pomůcek nebo prostřednictvím jiné osoby, kterou si zvolí, opatří listinu podpisem; není-li s to se podepsat, učiní namísto podpisu před alespoň dvěma svědky na listině rukou nebo jinak vlastní znamení, ke kterému jeden ze svědků připíše jméno jednajícího.“

Jak tedy citované ustanovení používat v praxi? Konstatujme, že nevidomé pro účely předmětu našeho zájmu zákon řadí mezi osoby, které nemohou číst a psát. Zákon tedy říká, že takové osoby mohou v písemné formě právně jednat samostatně (tedy samy listinu podepsat, bez asistence dalších svědků), avšak za splnění následujících dvou podmínek:

1. Aby nevidomý mohl samostatně listinu podepsat, musí být schopen seznámit se s jejím obsahem. K tomuto seznámení dává zákon nevidomému k dispozici několik alternativ:
   1. Nevidomý se s listinou seznámí s pomocí speciálních pomůcek nebo přístrojů; v mnohých případech jde o podpis listiny, kterou může nevidomý dostat k dispozici předem. Sám si pak takovouto listinu např. naskenuje a prostřednictvím počítače s hlasovým výstupem nebo braillským řádkem přečte. Existuje i pomůcka Optacon, která nevidomému umožňuje číst psaný text za pomoci jeho snímání malou kamerkou a převádění tvaru písmen na vibrující body, které je možné vnímat hmatem, takto může nevidomý přečíst listinu bezprostředně před jejím podpisem. Možné je dnes již v čím dál hojnější míře a zvyšující se kvalitě i vyfocení podepisované listiny mobilním telefonem a rozpoznání vyfoceného obrázku speciální aplikací, která pak nevidomému text opět přímo na místě a těsně před podpisem umožní přečíst hlasovým výstupem nebo s použitím braillského řádku.
   2. Druhou alternativou, kterou občanský zákoník nevidomému nabízí, je seznámení se s obsahem právního jednání pomocí jiné osoby, kterou si sám nevidomý zvolí. Tato osoba však sama listinu nepodepisuje ani nepřijímá za právní jednání nevidomého jakoukoliv odpovědnost. Výběr této osoby je ponechán v kompetenci nevidomého, který je pak za svůj podpis plně odpovědný. V situacích, kdy nevidomému listinu nelze dát k prostudování předem a je zapotřebí, aby ji podepsal na místě okamžitě (např. informovaný souhlas s neodkladným operativním výkonem), je vhodným řešením nevidomému nabídnout osobu z řad personálu zdravotnického zařízení, která mu obsah dokumentu přečte. Jak už bylo výše řečeno, tato osoba neodpovídá za pochopení textu nevidomým, ani za důsledky jeho právního jednání vyjádřeného tím, že nevidomý předmětný dokument podepíše.

2. Druhou zákonnou podmínkou k platnému podpisu nevidomého je schopnost listinu vlastním podpisem opatřit, zde tím rozumějme schopnost učinění vlastnoručního podpisu. „Vlastnoručnost“ podpisu je zde podstatná, protože ta je nositelem individuality, osobitosti, nezaměnitelnosti. Nepostačí mechanické prostředky, jako např. razítko. Na druhé straně je přípustné použití určitých podpůrných prostředků, které nevidomým pomáhají ke správnému umístění nebo čitelnosti podpisu, typicky podpisové šablonky. Stejně tak je přípustné, aby nevidomému při podpisu pomohla jiná osoba např. umístěním šablonky na žádané místo podpisu. Naopak vedení ruky nevidomého jinou osobou by již podmínku opatření listiny vlastnoručním podpisem nesplňovalo. Čitelnost podpisu je rozhodně méně závažným kritériem, oproti trvání na jeho vlastnoručním provedení. Připomeňme si, zda a jakou čitelnost vykazují podpisy některých lidí bez jakéhokoliv zrakového handicapu.

Teprve tehdy, pokud se nevidomý není schopen vlastnoručně podepsat, je třeba k jeho právnímu jednání v písemné formě přítomnosti dvou dalších svědků, z nichž, jak zákon jasně stanoví, jeden svědek napíše na listinu kromě svého jména i jméno jednajícího, druhý svědek se podepíše a sám jednající učiní namísto podpisu jakékoliv znamení, je-li toho schopen.

Pokud by se jednalo o případ, kdy nějaká osoba není schopna seznámit se s obsahem projednávaného úkonu, pak by bylo třeba pro platnost takového jednání užít buď některých podpůrných opatření, které občanský zákoník nabízí (za takovou osobu by jednal opatrovník nebo by při jednání pomáhala jiná osoba určená např. k nápomoci při rozhodování), eventuálně by bylo třeba úkon provést formou veřejné listiny, tedy za přítomnosti notáře. Příčinou takovéto situace však nikdy nebude sama nevidomost pacienta, vždy by se jednalo o přítomnost dalších omezení (kombinace zrakového postižení s mentálním, pohybovým, apod.)

Pokud však nevidomý listinu za splnění výše popsaných podmínek podepíše, pak se jedná o podpis platný, stejně jako u podpisu kterékoliv jiné osoby. Ke zneplatnění takového jednání by bylo zapotřebí prokázat, že např. došlo k podstatnému omylu nebo pokud by došlo k podvedení nevidomého např. tak, že by mu byl přečten jiný text, než ten který podepsal, nebo mu byla k prostudování předem dána jiná listina než ta, kterou nakonec stvrdil svým podpisem. U těchto všech případů by však musely být uvedené důvody neplatnosti prokázány před soudem.

Závěrem tedy uveďme, že:

• podpis nevidomého je platný za splnění popsaných podmínek;
• před podpisem, je-li to možné, je vhodné dát nevidomému dostatečný čas na to, aby se s listinou způsobem, který si zvolí, seznámil;
• pokud o to nevidomý požádá, je vhodné poskytnout mu asistenci při provedení samotného podpisu.

Řešení otázky: správná je odpověď pod bodem c).